Pohledávky SCARBOLO s.r.o. v likvidaci

Informace

Předmětem veřejné dražby dobrovolné elektronické je níže specifikovaný soubor pohledávek, jejichž majitelem je společnost SCARBOLO s.r.o. v likvidaci, IČ: 241 92 422. Pohledávky vznikly z titulu poskytnutých půjček fyzickým osobám (budoucím zaměstnancům společnosti SCARBOLO s.r.o.). Ze sdělení zadavatele vyplynulo, že půjčky byly poskytnuty cizincům, kterým společnost vytvořila předpoklady pro jejich legální pobyt v ČR a současně zde mohli legálně pracovat po delší dobu.
Celková nominální hodnota hodnoceného souboru pohledávek z titulu poskytnutých půjček činila k datu ocenění bez příslušenství 9 106 tis. Kč.

Specifikace věřitele
Majitelem a věřitelem draženého souboru pohledávek je společnost SCARBOLO s.r.o. v likvidaci, IČ: 241 92 422. Společnost (věřitel) byla zaměřena na poskytování různých druhů služeb, a to zejména v odvětví stavebnictví, v oblasti povrchových úprav, v drobné strojírenské výrobě a zejména poskytovala služby v úklidových službách. V Obchodním rejstříku měla zapsané tyto činnosti:
• provádění staveb, jejich změn a odstraňování
• výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

Rekrutování cizinci měli pro Společnost prioritně vykonávat práci na různých pracovních pozicích a v různých oborech.
V zájmu zajištění vyšší stabilizace potřebného počtu zaměstnanců s požadovanou profesní strukturou a v zájmu zajištění jejich vyšší loajality a také zájmem vedení zajistit lepší startovací podmínky výkonu práce, se management Společnosti rozhodl těmto osobám poskytnout půjčku, což mělo mimo jiné vytvořit předpoklady zajišťující vyšší stabilitu zaměstnaneckého kmene. Dlužníci (zaměstnanci) také tím byli motivováni ke zvyšování své kvalifikace a také kvalitě práce a vyšší intenzitě jejich pracovních výkonů.

Základní charakteristika dlužníka
Dlužníky hodnocených pohledávek jsou fyzické osoby – cizinci původem zejména z Ukrajiny, kterým byl umožněn v České republice dlouhodobý pobyt a také legálně vykonávat práci. Státní příslušnost dlužníků je uvedena v příloze č. 2 znaleckého posudku, přičemž domicil některých dlužníků nebyl dohledán. Strukturu dlužníků lze rozdělit do dvou základních skupin. Jedna skupina dlužníků postupně v malých částkách svůj dluh měsíčně splácí ve výši 2 500,- Kč, resp. při nižších vypůjčených v částkách 2 250,- Kč, a tito dlužníci jsou v kontaktu s věřitelem. Jejich místo pobytu je v současnosti známo, avšak není vyloučeno, že se situace může zásadně změnit s ohledem na původ dlužníků. Druhou skupinu dlužníků tvoří osoby, jejichž současné místo pobytu není známo a které své půjčky dosud nesplácí, což má velmi negativní dopad na jejich klasifikaci pro případ jejich vymáhání a pro vlastní ohodnocení. Jejich dosavadní přístup a chování zhoršuje postavení a pozici věřitele pro případ, že by se věřitel rozhodl přistoupit k jejich razantnímu vymáhání.
Vznik a popis dražených pohledávek
Dle sdělení likvidátora měly být finanční prostředky dlužníkům poskytnuty v hotovosti. V této kapitole znalec uvádí další informace, které podchycují bonitu a případnou dobytnost na základě dosud poskytnutých dokumentů likvidátorem Společnosti.

Jak z předchozího výkladu vyplývá, jedná se o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutých půjček cizincům s cílem zabezpečit si zaměstnance, aby mohla Společnost realizovat své podnikatelské aktivity. Záměr zaměstnávání cizinců měl být dlouhodobý, avšak covidová situace mimo jiné způsobila, že se snížila celkovou poptávka v ekonomice, což mimo jiné vedlo k výraznému snížení poptávky po službách či činnostech, které rovněž Společnost nabízela, což mělo negativní dopad na poptávku po zaměstnancích, které potřebné odborné činnosti prováděli. Ze sdělení jednatelky a likvidátora Společnosti bylo možné dovodit, že další využití pracovníků v rámci prováděných podnikatelských činností v rámci chodu Společnosti se výhledově stalo nejistým. Zaměstnanci, pokud nebyly jejich smlouvy obnoveny, si museli aktivně hledat práci, což mělo na budoucí dobytnost dlužných částek dva zásadní negativní dopady. Jednak se tím snížila bonita velké části dlužníků, což se u nich jistě projevilo i po přechodnou dobu ve vzniku finanční tísně, a jednak negativní skutečností bylo, to že se částečně nebo úplně ztratil kontakt na některé dlužníky.
Další významnou skutečností, která také zásadním způsobem negativně ovlivnila dobytnost pohledávek, byl vznik válečného konfliktu na Ukrajině. Vzniklý chaos, ať už z jakýchkoliv příčin, vedl k narušení procesu spolupráce s částí dlužníků.
Ze sdělení likvidátora vyplynulo, že v současnosti není schopen poskytnout všechny důležité informace, které jsou obvykle vyžadovány při posuzování a hodnocení pohledávek za účelem jejich postoupení. Důvodem je skutečnost, že likvidátor byl jmenován ve stavu, kdy byla kontaktní pouze část dlužníků. Ze strany jednatelky Společnosti bylo řečeno, že jí není známo, kam jednotliví dlužníci odešli, a již není možné se s nimi kontaktovat, a to i přes snahy věřitele kontakty opětovně navázat. Klíčovým nedostatkem, který zásadním negativním způsobem ovlivňuje bonitu pohledávek, které se nesplácí, je to, že věřitel nemá žádné podrobnější informace o tom, kde by se mohli dlužníci v současnosti nacházet, kde případně pracují a jak by mohli svůj závazek splnit.
Z hlediska bonity je důležitá skutečnost, že jejich trvalé bydlištěm se ve většině případů nachází mimo EU, resp. v zemích s nižší úrovní vymahatelnosti práva. Z toho, že část dlužníků je nekontaktní a neprojevují zájem kontakty obnovit, tak lze jednoznačně přijmout závěr, že tím projevují vůli, že závazky za současného stavu nehodlají dodržet. Pro doplnění uvádíme, že z celkového objemu splátek byla uhrazena jen marginální část, viz seznam dlužníků s uvedením objemu úhrad a celkové dlužné částky soubor pohledávek, k datu ocenění, viz příloha č. 3 znaleckého posudku.
S ohledem na pozice, které dlužnici zastávali při zajišťování služeb, jež vykonávala Společnost, a skutečnost, že mají své bydliště v zahraničí v zemích s nižší životní úrovní, nelze u nich reálně předpokládat, že by jejich majetková situace patřila mezi příznivé a spíše lze očekávat opak. To do jisté míry vylučuje provádět ve všech případech nákladné dohledání dlužníků. Proces vymáhání se tím zásadním způsobem stává problematický a značně nejistý, např. v důsledku válečného na Ukrajině je to zcela znemožněno.
Budoucí inkaso hodnocených pohledávek je nutné považovat za velmi nejisté a bude zatíženo vysokými systémovými i nesystémovými riziky. Lze předpokládat, že budoucí postupník by měl být uspokojen plněním inkasa v dlouhodobém časovém horizontu, což představuje v současné hodnotě nízkou úroveň reálného plnění, viz výčet dosud hrazených splátek dle splátkového plánu.
S ohledem na výše uvedené a s odkazem na již dříve projevenou nízkou platební morálku dlužníků a jejich zahraniční původ lze konstatovat, že hodnocené pohledávky z hlediska jejich klasifikace vykazují velmi nízkou investiční třídu. Investice do tohoto typu pohledávek lze zařadit mezi vysoce spekulativní investice. Pokud by měly být pohledávky postupovány v úrovni nominálních hodnot, lze takovou investici považovat za ztrátovou.

Právní stav vkládaných pohledávek
Znalec požadoval po likvidátoru předložení smluv o půjčce, na základě, kterých byly finanční prostředky dlužníkům zapůjčeny. Likvidátor znalci sdělil, že smlouvy o půjčkách nemá k dispozici.
S ohledem na současný stav a právní postavení stran se likvidátor rozhodl, že u osob dlužníků, které se podařilo kontaktovat, zvolil postup dobrovolného splácení. Dále se pro daný způsob rozhodl také s ohledem na skutečnost, že se nejedná o občany ČR, exekuční titul by byl stejně těžko vymahatelný a vedení soudních řízení by mělo za následek vznik nákladů Společnosti bez přijatelné pravděpodobnosti, že by se náklady vrátily se současným splacením jistiny či její části. Proto se s dlužníky dohodl na splátkových kalendářích, které měli být schopni hradit, což se taky dělo. Pro jistotu byly uzavřeny dohody o uznání dluhu, aby nedošlo k promlčení pohledávek.
Pozn. Významná část dlužníků není dodnes kontaktní, a proto nebyly s těmito dlužníky uzavřeny dohody o splátkách dluhů. Za této situace se likvidátor obával o promlčení pohledávek a zvažoval podání žalob. Za tím účelem kontaktoval jednatelku Společnosti, aby zamezil promlčení a požádal ji o sdělení dalších informací k jednotlivým pohledávkám. Jednatelka sdělila, že v minulosti, před zahájením likvidace, učinili dlužníci prohlášení o uznání dluhu, čímž došlo bez dalšího pouze k prodloužení promlčecí doby. Listiny týkající se nekontaktních dlužníků byly předány, avšak vzhledem k malé možnosti vymahatelnosti pohledávek a s ohledem na výši nákladů řízení v soudních řízeních se likvidátor rozhodl prozatím neuplatnit nároky Společnosti a ponechat volbu dalšího postupu na rozhodnutí budoucího postupníka, jaký by jako specialista zvolí další postup.
Jako důkaz o poskytnutých půjčkách likvidátor předložil znalci uzavřené dohody o uznání závazků uzavřené ve smyslu ust. § 2053 občanského zákoníku. Jedná se o „Prohlášení o uznání dluhu“, resp. “Uzavřené dohody o uznání dluhu a dohody o uzavřených splátkách“. Vždy jeden z dokumentů dlužníci svým podpisem stvrdili. Tyto dohody o uznání dluhu společně s dohodami o splátkách likvidátor uzavíral postupně s dlužníky, kteří byli dostupní, resp. byli v kontaktu s věřitelem.
Z dosud předložených dokumentů a z textu dohod o uznání závazků nevyplynulo, že by hodnocené pohledávky byly zajištěny zajišťovacími instrumenty. Rovněž likvidátor na položenou otázku odpověděl, že je přesvědčen, že žádné zajištění nebylo s dlužníky dohodnuto, proto je nutné na pohledávky souboru nahlížet jako pohledávky nezajištěné.
Celková nominální hodnota hodnocených pohledávek bez příslušenství činí 9 106 tis. Kč. Určit velikost příslušenství je s ohledem na nedisponování se smlouvami o jednotlivých zápůjčkách velmi náročné a bylo by spekulativní, viz deklarovaná nevůle části nekontaktních dlužníků své závazky uhradit. Navýšení o příslušenství by tak bylo pouze formální. Navýšení dlužné částky o příslušenství by s ohledem na nízkou bonitu dlužníků zřejmě vedlo k další nevůli závazky uhradit.
Důkazy o existenci hodnocených pohledávek vyplývají z předložených dokumentů a v této souvislosti z platných obecných ustanovení, zákonů a předpisů vztahujících se k provádění podnikatelských činností. Z dosud doložených dokumentů vyplývá, že právní stav hodnocených pohledávek lze považovat za prokázaný, avšak pohledávky nelze považovat za vykonatelné. Důvodem je skutečnost, že dosud žádná z pohledávek nebyla dosud nezávislým soudem posouzena a uznána jako vykonatelná.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že Soubor pohledávek je možné považovat za existující, avšak jen podmíněně vykonatelný, jelikož dosud žádná z hodnocených pohledávek neprošla soudním řízením. Tento nejistý právní stav znalec promítl do ocenění pohledávek aplikací korekčního koeficientu.
Postoupení pohledávek je možné, avšak s vysokými investorskými riziky pro budoucího majitele (postupníka). Potenciální zájemce o koupi musí vlastnit specializované know-how pro daný typ hodnocených pohledávek za cizinci z těchto lokalit, které je často velmi obtížně přenositelné.

Shrnutí analýzy předmětné pohledávky
Provedeným šetřením vzniku a současného právního stavu hodnocených pohledávek znalec dospěl k následujícím závěrům:
•
Celková nominální hodnota hodnocených pohledávek bez příslušenství činí 9 106 tis. Kč. Jedná se o pohledávky, které vznikly z titulu poskytnutých půjček fyzickým osobám, kterými měli být zaměstnanci Společnosti.
•
Pohledávky je možné považovat za existující, všichni dlužníci své závazky uznali, pohledávky však nelze automaticky považovat za vykonatelné.
•
Pohledávky nejsou zajištěny zajišťovacími instrumenty.
•
Nekontaktnost části dlužníků lze považovat za projev nevůle pohledávku uhradit.
•
Velikost nákladů na vymáhání plnění lze předpokládat velmi vysokou a vymáhání u pohledávek dlužníků, kteří mají např. trvalé bydliště na Ukrajině či mají svůj domicil mimo EU, nebude jednoduché a v případě Ukrajiny z důvodu válečného konfliktu v nejbližších létech možné.
•
Nesplátkové pohledávky jsou po lhůtě splatnosti a sankce z prodlení nelze z důvodu absence smluv určit. Jejich proúčtování by s vysokou mírou také vedlo k vyšší nevůlí závazky hradit.
•
Jelikož vymáhání pohledávek by mělo být realizováno s cílem zajistit jejich inkaso, a nikoliv pro účely případných zápočtů, lze předpokládat že plnění bude zatíženo významnými systémovými a nesystémovými riziky.
•
Analýzu bonity dlužníků s ohledem na nemožnost navázat kontakt s dlužníky a zjistit jejich majetkové poměry není znalec schopen provést.
•
Obecně lze konstatovat, že Soubor pohledávek, resp. jednotlivé pohledávky s odkazem na nízkou platební morálku dlužníků a nekontaktnost dlužníků vykazují velmi nízkou investiční třídu. Jejich postoupení je možné, avšak s vysokými investorskými riziky pro budoucí zájemce, přičemž musí vlastnit specializované know-how pro daný typ pohledávek, které je často velmi obtížně přenositelné a zatíženo řadou systémových a nesystémových rizik.

Na základě předložených dokumentů a provedených šetření lze dospět k závěru, že z právních hledisek lze považovat hodnocený soubor pohledávek za průkazně doložený a pohledávky považovat za podmíněně vykonatelné s vysokým rizikem, že pohledávky budou soudem uznané jako vykonatelné. Zásadním negativním zjištěním pro jejich ohodnocení je skutečnost, že dlužníci jsou nekontaktní, mají svá trvalá bydliště v cizině, a to v zemi, kde je v současnosti v důsledku válečného konfliktu vymahatelnost práva z této oblasti na nízké úrovni.
Bližší specifikace předmětu dražby je uvedena ve znaleckém posudku č. 13/2023 vypracovaného dne 14. 9. 2023 znalcem Kwita, Pawlita & Partneři, s.r.o., Olbrachtova 1334/27, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava, IČ: 607 74 665, který je k dispozici u dražebníka a navrhovatele dražby.
Analýza současného stavu draženého souboru pohledávek